27. října 2010
posledni den v Kute
Byl to hodne zajimavej den, to teda jo. Myslela jsem, ze to s Radkem dotahneme do konce, ale protoze se zopakovala urcita situace, uz v poledne se nase cesty zase rozesli a zaridila jsem se po svym.
Potkala jsem moc mily lidi - hlavne Yeni a Angka a dalsi. Pohlidali mi veci, Angk me vzal na skutru na prohlidku Kuty, po praci me odvezl k Yeni domu, sli jsme vsichni na veceri - posledni nasi goreng a es campur - a v 1 me Angk odvezl na letiste. Moc mili, krasne jsme si popovidali a musim je nekdy zas navstivit, nebo by mohli prijet oni. Diky nim jsem poznala zase trochu jinou Indonesii, podivala jsem se do domacnosti a mohla jsem videt, jak tady lidi zijou. Kuta je mesto, kde je hodne prilezitosti, jak vydelat penize, takze nikdo z nich tady nestrada a spis se pokousi rozjet vlastni podnik. Stejne tak i Yani, rozjizdi s pritelem firmu a prodavaji obleceni na Kalimantanu, kde zatim lide nemaji moc moznosti a je tam velkej prostor na trhu. Abych ji oplatila jeji laskavost, souhlasila jsem, ze si zahraju na modelku a muze na me nafotit to obleceni do katalogu :]] byla to fakt sranda, ale krasne nam ten vecer utekl :]
Na letisti jsem cekala dve hodky nez otevreli bag-drop prepazky a odlet z Bali byl snad nejkrasnejsi, co jsem kdy zazila, protoze runway tady konci v mori, takze jsme se vznesli kousek nad hladinou a vleteli rovnou do mraku, krasne nadychanych, takovy jsem v zivote nevidela a nad nim bylo slunicko :] proste nadhera, skoda, ze se nedalo fotit.
V KL jsem vsechno nasla a podarilo se mi najit mnohem hezci a levnejsi ubytovani, nez jsme meli prve. Mohla jsem jit do dormu [sdilenej pokoj s dalsima asi 8 lidma] za 11 MR, ale radsi jsem si priplatila a za 20 MR mam vlastni pokoj, prece jenom jsem vic v klidu, kdyz mam svoje veci zamceny. Dneska odpocivam a dospavam a zitra se chystam na skybridge, tam musim byt brzo, nejlip v 7 rano a pak se uvidi.
Jinak Bali se mi moc libilo, Kuta teda byla nejhorsi plaz, na ktere jsme byli, ale celkove hodnoceni je pozitivni. Krasna priroda, kultura v Ubudu, krasny hory, chramy, je tam toho hodne k videni... a jsem si jista, ze kdybych mela vic casu, ze bych nasla i krasny plaze. Musim se tam urcite vratit :]
Zatim pa E.
Potkala jsem moc mily lidi - hlavne Yeni a Angka a dalsi. Pohlidali mi veci, Angk me vzal na skutru na prohlidku Kuty, po praci me odvezl k Yeni domu, sli jsme vsichni na veceri - posledni nasi goreng a es campur - a v 1 me Angk odvezl na letiste. Moc mili, krasne jsme si popovidali a musim je nekdy zas navstivit, nebo by mohli prijet oni. Diky nim jsem poznala zase trochu jinou Indonesii, podivala jsem se do domacnosti a mohla jsem videt, jak tady lidi zijou. Kuta je mesto, kde je hodne prilezitosti, jak vydelat penize, takze nikdo z nich tady nestrada a spis se pokousi rozjet vlastni podnik. Stejne tak i Yani, rozjizdi s pritelem firmu a prodavaji obleceni na Kalimantanu, kde zatim lide nemaji moc moznosti a je tam velkej prostor na trhu. Abych ji oplatila jeji laskavost, souhlasila jsem, ze si zahraju na modelku a muze na me nafotit to obleceni do katalogu :]] byla to fakt sranda, ale krasne nam ten vecer utekl :]
Na letisti jsem cekala dve hodky nez otevreli bag-drop prepazky a odlet z Bali byl snad nejkrasnejsi, co jsem kdy zazila, protoze runway tady konci v mori, takze jsme se vznesli kousek nad hladinou a vleteli rovnou do mraku, krasne nadychanych, takovy jsem v zivote nevidela a nad nim bylo slunicko :] proste nadhera, skoda, ze se nedalo fotit.
V KL jsem vsechno nasla a podarilo se mi najit mnohem hezci a levnejsi ubytovani, nez jsme meli prve. Mohla jsem jit do dormu [sdilenej pokoj s dalsima asi 8 lidma] za 11 MR, ale radsi jsem si priplatila a za 20 MR mam vlastni pokoj, prece jenom jsem vic v klidu, kdyz mam svoje veci zamceny. Dneska odpocivam a dospavam a zitra se chystam na skybridge, tam musim byt brzo, nejlip v 7 rano a pak se uvidi.
Jinak Bali se mi moc libilo, Kuta teda byla nejhorsi plaz, na ktere jsme byli, ale celkove hodnoceni je pozitivni. Krasna priroda, kultura v Ubudu, krasny hory, chramy, je tam toho hodne k videni... a jsem si jista, ze kdybych mela vic casu, ze bych nasla i krasny plaze. Musim se tam urcite vratit :]
Zatim pa E.
25. října 2010
jak jsem si uzivala Ubud...
Abych plynule navazala... vzdycky jsem se bala cestovat sama, ale zjistila jsem, ze to ma svoje kouzlo :]
Dny v Ubudu jsem si opravdu uzila... vcera jsem tady byla sama a nevidela jsem, jestli Radek jeste dojede nebo ne, protoze se neozval, tak jsem si vsechno zaridila po svym. Pekne jsem si to tady prosla, byla jsem v nekolika galeriich, v antikvariatu, kde jsem si koupila knizku, abych se zabavila na zpatecni ceste, konkretne Agathu Christie: Evil under the Sun v Ganesha bookshopu, takze se nudit urcite nebudu. Pak jsem taky navstivila trh [krasny veci za levny ceny / vahovej limit do letadla... co muze byt horsiho? ;]]
Pak jsem se vypravila do Monkey Forestu, coz je misto, ktere musi udajne navstivit kazdy navstevnik... koupila jsem si listek [40 Kc] a sla k brane a tam prekvapive cekalo hrozne moc makaku. Mozna to nevite, ale N E S N A S I M tyhle hrozny opice. Zastavila jsem se a rekla jsem si, ze tam proste nepujdu, fujtajbl..., pak jsem to zvazovala a kdyz uz jsem si koupila listek, tak bych tam mela jit. Zrovna sli kolem dva mladi panove, tak jsem je proste poprosila, jestli bych mohla jit s nima, ze se bojim makaku. Neprotestovali a tak jsem se svymi bodyguardy vyrazila, pokus c. 2 :]]
Oni si koupili banany, tzn. makakove po nich okamzite sli a zacali po nich skakat a proste fuj... drzela jsem se stranou. Fakt to nesnasim. Pak uz to zacalo byt na hrane a i oni z opic meli respekt, protoze ty zacaly byt agresivni a tak jim radsi hodili vsechny banany a sli jsme radsi pomalu [rychle] dal. Jinak to tam bylo docela pekny... ale jenom do te doby, nez jsme dosli k makakovi, kterej drzel kotatko :[[[ jeste dychalo :[[[ z toho mi bylo tak na nic, ze jsme to radsi ukoncili a sli uplne pryc. Makakove jsem odporny bestie, co zerou vsechno - jako krysy. Nesnasim je.
Nastesti me rozptylil muj doprovod, po delsi dobe jsem se bavila a dokonce i smala! Andrew byl z Jizni Afriky a Zach z Kalifonie. Dali jsem si pak rozchod, ale domluvili jsem se i na spolecnou veceri. :] V pauze jsem navstivila FISH SPA. To jsou lazne, ve kterych strcite nohy do krasne nadrze s kaminkama a rybkama, ktery se na vas vrhnou a zacnou vam okusovat odumrelou kuzi a hrozne to lechta :]] ale jak si clovek zvykne, tak je to moc prijemny :]
Na veceri jsem si dala steak z tunaka s bramborovou kasi a s oblohou! Bylo to vynikajici... tolik chuti :]] brambory! Ty uz jsem peknou dobu nemela :] a ochutnala jsem i mistni pivo Bali Hai, ale neni o moc lepsi nez Bintang. Byl to moc prijemnej vecer :] a nakonec dojel i Radek, coz ma svoje vyhody i nevyhody, ale nejak uz to tady doklepeme O:]
Dneska jsme si pujcili opet skutr a projeli to tady, mam zas spoustu fotek. Zitra se presuneme na Kutu a v noci jedu na letiste a trada do Kuala Lumpur :] a odtamtud se zase ozvu
Tesite se na me? ;]
Dny v Ubudu jsem si opravdu uzila... vcera jsem tady byla sama a nevidela jsem, jestli Radek jeste dojede nebo ne, protoze se neozval, tak jsem si vsechno zaridila po svym. Pekne jsem si to tady prosla, byla jsem v nekolika galeriich, v antikvariatu, kde jsem si koupila knizku, abych se zabavila na zpatecni ceste, konkretne Agathu Christie: Evil under the Sun v Ganesha bookshopu, takze se nudit urcite nebudu. Pak jsem taky navstivila trh [krasny veci za levny ceny / vahovej limit do letadla... co muze byt horsiho? ;]]
Pak jsem se vypravila do Monkey Forestu, coz je misto, ktere musi udajne navstivit kazdy navstevnik... koupila jsem si listek [40 Kc] a sla k brane a tam prekvapive cekalo hrozne moc makaku. Mozna to nevite, ale N E S N A S I M tyhle hrozny opice. Zastavila jsem se a rekla jsem si, ze tam proste nepujdu, fujtajbl..., pak jsem to zvazovala a kdyz uz jsem si koupila listek, tak bych tam mela jit. Zrovna sli kolem dva mladi panove, tak jsem je proste poprosila, jestli bych mohla jit s nima, ze se bojim makaku. Neprotestovali a tak jsem se svymi bodyguardy vyrazila, pokus c. 2 :]]
Oni si koupili banany, tzn. makakove po nich okamzite sli a zacali po nich skakat a proste fuj... drzela jsem se stranou. Fakt to nesnasim. Pak uz to zacalo byt na hrane a i oni z opic meli respekt, protoze ty zacaly byt agresivni a tak jim radsi hodili vsechny banany a sli jsme radsi pomalu [rychle] dal. Jinak to tam bylo docela pekny... ale jenom do te doby, nez jsme dosli k makakovi, kterej drzel kotatko :[[[ jeste dychalo :[[[ z toho mi bylo tak na nic, ze jsme to radsi ukoncili a sli uplne pryc. Makakove jsem odporny bestie, co zerou vsechno - jako krysy. Nesnasim je.
Nastesti me rozptylil muj doprovod, po delsi dobe jsem se bavila a dokonce i smala! Andrew byl z Jizni Afriky a Zach z Kalifonie. Dali jsem si pak rozchod, ale domluvili jsem se i na spolecnou veceri. :] V pauze jsem navstivila FISH SPA. To jsou lazne, ve kterych strcite nohy do krasne nadrze s kaminkama a rybkama, ktery se na vas vrhnou a zacnou vam okusovat odumrelou kuzi a hrozne to lechta :]] ale jak si clovek zvykne, tak je to moc prijemny :]
Na veceri jsem si dala steak z tunaka s bramborovou kasi a s oblohou! Bylo to vynikajici... tolik chuti :]] brambory! Ty uz jsem peknou dobu nemela :] a ochutnala jsem i mistni pivo Bali Hai, ale neni o moc lepsi nez Bintang. Byl to moc prijemnej vecer :] a nakonec dojel i Radek, coz ma svoje vyhody i nevyhody, ale nejak uz to tady doklepeme O:]
Dneska jsme si pujcili opet skutr a projeli to tady, mam zas spoustu fotek. Zitra se presuneme na Kutu a v noci jedu na letiste a trada do Kuala Lumpur :] a odtamtud se zase ozvu
Tesite se na me? ;]
24. října 2010
Bali
Ahoj, ahoj,
zdravim z Bali. Jsem tady sama, Radek chtel zustat na Lomboku dyl a ja ne. Tak jsem vyrazila sama. Ale tady clovek neni nikdy sam a uz na lodi jsem se seznamila se sympatickym surfarem ze Spanelska, Jesusem, je to horskej vudce, pracuje na Pyrenejich a v jizni Americe. Nechal me na lodi prospat na svym tkanym sarungu, ale pak jel do Kuty a ja do Ubudu, tak jsme se rozloucili.
Tady bydlim v ulici Jl Arjuna v centru a mam pro sebe velkej krasnej bungalow v zahrade, tri postele, velkou koupelnu a uzivam si to :] na snidani jsem mela banana pancake c. 158 :]] Je zajimavy, ze ho delaji pokazde jinak... tady je zelenej a banan je v nem zabalenej, k tomu miska ovoce: mango, papaya, ananas, banan a jabko! Jabko jsem nemela uz hrozne dlouho :]
Vcera jsem prijela a po veceri [chtela jsem si dat tunakovej steak a brambory, ale nemeli steak, tak jsem si dala nasi goreng c. 1 587 466, je zajimavy, ze jeste muzu jist ryzi, asi se ji neprejim nikdy, nudle uz nemohu ani videt, a to jsem je mela parkrat] ... a po veceri jsem sla na tancni predstaveni do Palace v Ubudu. Bylo to moc krasny... jeste bych chtela videt becak dance, tak snad dnes vecer.
Ted jdu do muzea a do nejakych galerii a do antikvariatu koupit si nejakou knizecku do letadla. Bojim se nadvahy [v letadle], bojim...
uvitani na Bali...
jinak dalsi fotky jsou na facebooku, lip se mi to tam nahrava... tak se omlouvam a dekuji za pochopeni...
zdravim z Bali. Jsem tady sama, Radek chtel zustat na Lomboku dyl a ja ne. Tak jsem vyrazila sama. Ale tady clovek neni nikdy sam a uz na lodi jsem se seznamila se sympatickym surfarem ze Spanelska, Jesusem, je to horskej vudce, pracuje na Pyrenejich a v jizni Americe. Nechal me na lodi prospat na svym tkanym sarungu, ale pak jel do Kuty a ja do Ubudu, tak jsme se rozloucili.
Tady bydlim v ulici Jl Arjuna v centru a mam pro sebe velkej krasnej bungalow v zahrade, tri postele, velkou koupelnu a uzivam si to :] na snidani jsem mela banana pancake c. 158 :]] Je zajimavy, ze ho delaji pokazde jinak... tady je zelenej a banan je v nem zabalenej, k tomu miska ovoce: mango, papaya, ananas, banan a jabko! Jabko jsem nemela uz hrozne dlouho :]
Vcera jsem prijela a po veceri [chtela jsem si dat tunakovej steak a brambory, ale nemeli steak, tak jsem si dala nasi goreng c. 1 587 466, je zajimavy, ze jeste muzu jist ryzi, asi se ji neprejim nikdy, nudle uz nemohu ani videt, a to jsem je mela parkrat] ... a po veceri jsem sla na tancni predstaveni do Palace v Ubudu. Bylo to moc krasny... jeste bych chtela videt becak dance, tak snad dnes vecer.
Ted jdu do muzea a do nejakych galerii a do antikvariatu koupit si nejakou knizecku do letadla. Bojim se nadvahy [v letadle], bojim...
uvitani na Bali...
jinak dalsi fotky jsou na facebooku, lip se mi to tam nahrava... tak se omlouvam a dekuji za pochopeni...
20. října 2010
Lombok
Cauky,
tak se zase po nejake dobe hlasim z terenu. Za tu dobu jsem toho stihla opravdu hodne.
Odjeli jsme vlakem z Jogjy do Probolingga, kde jsme stravili jednu noc a rano jsme se hned vydali na cestu na Mt. Bromo, kde jsme taky stravili jednu noc. Jestli se tomu tak da rikat. Vstavali jsme totiz v 3.45, protoze ve 4 nas vyzvedl dzip, stara dobra toyota land cruiser, a jeli jsme se podivat na vyhlidku na vychod slunce... bylo tam asi dalsich sto stejnych toyot a asi 400 lidi, co melo stejnej plan, takze takovej intimni pocatek dne :]] stalo to penez jako zelez a o misto v pravni rade jsem se musela poprat, ale jsem prece sikovna, tak mam i krasny fotky :] Pak se jelo na Bromo a tam jsem dostala nabidku, snad zivotni :]] zahrat si v mistni telenovele...ale o tom az priste nebo doma :]]
v Probolinggu bylo asi 35 stupnu, v Cemoro Lawangu bylo tak 5-10 stupnu, tak jsem vyuzila i zimni cepici a asi po mesici jsem si vzala uzavreny boty a bundu :] ale byla to krasa :]
potom jsme poprve vyuzili servisu pro turisty a zaplatili jsme si primej spoj charterovym autobusem do Denpasaru na Bali... poprve jsme jeli autobusem, kde byli jenom bili - z Francie, Nemecka, Holandska, Spanelska, my... jo a jeste tri kluci z Thajska. Kolem 23 hod. jsme dojeli na Bali do Denpasaru a hned se me ujal 'nahanec' :] tak jsem se toho chopila a rovnou jsem domluvila spojeni na Lombok - hodina do pristavu autobusem nejvyssi tridy, 21 prostornych sedadel, klimatizace, wc a velka TV, potom 4 hodiny na lodi, kde se mi teprve podarilo na chvilku usnout. Na Lombok jsme dojeli v 6 rano a pak jsme jeli jeste dve hodiny taxikem na Kuta beach... proste jsem do ted byla porad na ceste... plaz je tady nadherna, bilej pisek, tyrkysova voda a byla jsem tam zas sama... jeste se psikem. Ostatni turisti si pujci skutr a jedou tady 'za roh' surfovat, aspon je klid. Radek si chce zitra pujcit skutr na dva dny a objet celej ostrov behem tech dvou dni, ale nevim, jestli se mi chce dal se nekam trmacet, asi budu radsi lezet na plazi :]
Uz jsem provedla web check-in na pristi stredu, kdy letim z Denpasaru do KL... no, jo, uz je to pomalu tady :[ moc se mi vracet nechce, ale tesim se na vas, nebojte... a na chleba se syrem a taky na pivo :]
A hlasim casovej posun, je tady o hodinu vic... takze +6
pa pa E.
tak se zase po nejake dobe hlasim z terenu. Za tu dobu jsem toho stihla opravdu hodne.
Odjeli jsme vlakem z Jogjy do Probolingga, kde jsme stravili jednu noc a rano jsme se hned vydali na cestu na Mt. Bromo, kde jsme taky stravili jednu noc. Jestli se tomu tak da rikat. Vstavali jsme totiz v 3.45, protoze ve 4 nas vyzvedl dzip, stara dobra toyota land cruiser, a jeli jsme se podivat na vyhlidku na vychod slunce... bylo tam asi dalsich sto stejnych toyot a asi 400 lidi, co melo stejnej plan, takze takovej intimni pocatek dne :]] stalo to penez jako zelez a o misto v pravni rade jsem se musela poprat, ale jsem prece sikovna, tak mam i krasny fotky :] Pak se jelo na Bromo a tam jsem dostala nabidku, snad zivotni :]] zahrat si v mistni telenovele...ale o tom az priste nebo doma :]]
v Probolinggu bylo asi 35 stupnu, v Cemoro Lawangu bylo tak 5-10 stupnu, tak jsem vyuzila i zimni cepici a asi po mesici jsem si vzala uzavreny boty a bundu :] ale byla to krasa :]
potom jsme poprve vyuzili servisu pro turisty a zaplatili jsme si primej spoj charterovym autobusem do Denpasaru na Bali... poprve jsme jeli autobusem, kde byli jenom bili - z Francie, Nemecka, Holandska, Spanelska, my... jo a jeste tri kluci z Thajska. Kolem 23 hod. jsme dojeli na Bali do Denpasaru a hned se me ujal 'nahanec' :] tak jsem se toho chopila a rovnou jsem domluvila spojeni na Lombok - hodina do pristavu autobusem nejvyssi tridy, 21 prostornych sedadel, klimatizace, wc a velka TV, potom 4 hodiny na lodi, kde se mi teprve podarilo na chvilku usnout. Na Lombok jsme dojeli v 6 rano a pak jsme jeli jeste dve hodiny taxikem na Kuta beach... proste jsem do ted byla porad na ceste... plaz je tady nadherna, bilej pisek, tyrkysova voda a byla jsem tam zas sama... jeste se psikem. Ostatni turisti si pujci skutr a jedou tady 'za roh' surfovat, aspon je klid. Radek si chce zitra pujcit skutr na dva dny a objet celej ostrov behem tech dvou dni, ale nevim, jestli se mi chce dal se nekam trmacet, asi budu radsi lezet na plazi :]
Uz jsem provedla web check-in na pristi stredu, kdy letim z Denpasaru do KL... no, jo, uz je to pomalu tady :[ moc se mi vracet nechce, ale tesim se na vas, nebojte... a na chleba se syrem a taky na pivo :]
A hlasim casovej posun, je tady o hodinu vic... takze +6
pa pa E.
16. října 2010
karneval
Ahoj, ahoj,
dneska jenom strucne. Rano jsme si opet pujcili skutr a vyrazili po okolnich vesnickach. V prekladu to znamena nakupovani suvenyru primo u zdroje, kde se vyrabeji :]
Za jidlo jsem dneska utratila 40 Kc:
snidane: toust se zeleninou a vajickem + teh manis panas [v cene ubytovani]
obed: cheeseburger + jablecnej dzus + zmrzlina [12.000 Rp]
vecere: nasi goreng + teh manis panas [8.000 Rp]
Ve vsech pripadech jsem se prejedla, ty ceny mi doma budou chybet :[
V 19.00 zacal karneval, tak tady bylo milion lidi, uzavirky a policie ridila dopravu. Bylo to celkem pekny, ale moc dobrej vyhled jsem nemela... vic o karnevalu tady:
Rano vyrazime dal, smer Mt. Bromo, zatim jsme se neshodli, jakej zvolime zpusob, tak je to otevreny... :]
Mejte se hezky, dobrou noc preju a napiste, budu rada :]
Evousek
dneska jenom strucne. Rano jsme si opet pujcili skutr a vyrazili po okolnich vesnickach. V prekladu to znamena nakupovani suvenyru primo u zdroje, kde se vyrabeji :]
Za jidlo jsem dneska utratila 40 Kc:
snidane: toust se zeleninou a vajickem + teh manis panas [v cene ubytovani]
obed: cheeseburger + jablecnej dzus + zmrzlina [12.000 Rp]
vecere: nasi goreng + teh manis panas [8.000 Rp]
Ve vsech pripadech jsem se prejedla, ty ceny mi doma budou chybet :[
V 19.00 zacal karneval, tak tady bylo milion lidi, uzavirky a policie ridila dopravu. Bylo to celkem pekny, ale moc dobrej vyhled jsem nemela... vic o karnevalu tady:
Rano vyrazime dal, smer Mt. Bromo, zatim jsme se neshodli, jakej zvolime zpusob, tak je to otevreny... :]
Mejte se hezky, dobrou noc preju a napiste, budu rada :]
Evousek
15. října 2010
15. 10. 2010
Muj dnesni den :]
Rano jsem vstala a sla jsem na stresni terasu na snidani, dala jsem si chocolate and banana pancake a pak jsme se sbalili, pujcili skutr a vyrazili smer Borobudur.
1. zastavka - Borobudur
Nejvetsi buddhisticky chram na svete, kulturni dedictvi UNESCO. Me se moc libil, jediny, co mi trochu kazilo dojem byl Radek, protoze porad remcal, ze to je placaty, maly a drahy a ze na Angkor Wat to rozhodne nema :] no jo no, ale me se to proste libilo :] Vstupny bylo na mistni pomery mastny - 15 dolaru [Radek sel na svuj falesnej thajskej ISIC za 7 $]... po vstupu jsme dostali zdarma welcome drink - kavu, caj, vodu... koupila jsem si tam tricko, nikdy tyhle tricka nekupuju, ale potrebuju novy plavky, ty svoje, horni dil, jsem nechala na nadrazi... no comment :]]
2. zastavka - Prambanan...
Nejkrasnejsi hinduisticky chram na svete, taky pamatka UNESCO... cena 13 $/Radek 7 $. Byl jinej, ale taky uzasnej, mensi a fotilo se tam se mnou hafo lidi, opet :]] a trochu jsme tam zmokli.
3. zastavka wayang kulit [loutkove stinove divadlo]
Bomba. Jeden pracuje s loutkama, ctyri zpevacky, jedenact hracu v souboru... nesla jsem tam jako supak, nybrz elegantne - ve svych satech z Berastagi a vzala jsem si stribrne nausnice s Pandai Sekok a psanicko, co jsem si koupila v Pangandaranu, vyrobene ze sacku na kavu :]
Byl to zazitek. Hrali jenom zkracenou dvouhodinovou verzi [pro turisty], obvykle se hraje 8 hodin, ale to bych nezvladla, ani jsme tomu nerozumenili, protoze to bylo javansky, ale i tak to bylo super. Radek natocil i nejaky videa, tak pak uvidite.
Po predstaveni jsem si vyzkousela hru na gongy a na takovy bubinky... taky parada :]
Jedli jsme vyhradne hambace, vyzkouseli jsme Mister Burger a pak jeste Meka a dneska Chicken Yogya... at zije fastfood :]
Rano jsem vstala a sla jsem na stresni terasu na snidani, dala jsem si chocolate and banana pancake a pak jsme se sbalili, pujcili skutr a vyrazili smer Borobudur.
1. zastavka - Borobudur
Nejvetsi buddhisticky chram na svete, kulturni dedictvi UNESCO. Me se moc libil, jediny, co mi trochu kazilo dojem byl Radek, protoze porad remcal, ze to je placaty, maly a drahy a ze na Angkor Wat to rozhodne nema :] no jo no, ale me se to proste libilo :] Vstupny bylo na mistni pomery mastny - 15 dolaru [Radek sel na svuj falesnej thajskej ISIC za 7 $]... po vstupu jsme dostali zdarma welcome drink - kavu, caj, vodu... koupila jsem si tam tricko, nikdy tyhle tricka nekupuju, ale potrebuju novy plavky, ty svoje, horni dil, jsem nechala na nadrazi... no comment :]]
2. zastavka - Prambanan...
Nejkrasnejsi hinduisticky chram na svete, taky pamatka UNESCO... cena 13 $/Radek 7 $. Byl jinej, ale taky uzasnej, mensi a fotilo se tam se mnou hafo lidi, opet :]] a trochu jsme tam zmokli.
3. zastavka wayang kulit [loutkove stinove divadlo]
Bomba. Jeden pracuje s loutkama, ctyri zpevacky, jedenact hracu v souboru... nesla jsem tam jako supak, nybrz elegantne - ve svych satech z Berastagi a vzala jsem si stribrne nausnice s Pandai Sekok a psanicko, co jsem si koupila v Pangandaranu, vyrobene ze sacku na kavu :]
Byl to zazitek. Hrali jenom zkracenou dvouhodinovou verzi [pro turisty], obvykle se hraje 8 hodin, ale to bych nezvladla, ani jsme tomu nerozumenili, protoze to bylo javansky, ale i tak to bylo super. Radek natocil i nejaky videa, tak pak uvidite.
Po predstaveni jsem si vyzkousela hru na gongy a na takovy bubinky... taky parada :]
Jedli jsme vyhradne hambace, vyzkouseli jsme Mister Burger a pak jeste Meka a dneska Chicken Yogya... at zije fastfood :]
14. října 2010
mesic na cestach
Cauky, tak dneska je to mesic, co jsem na cestach a 16 dni zbyva. Priroda je krasna, plaze taky, sopky, orangutani a vsechno super, ale asi nejneobvyklejsi zazitek jsem mela vcera. Vcera byl vubec takovej zvlastni den.
Vstavali jsme v 7.00 hod., snidane, dobalovani veci a v 7.30 hod. si nas vyzvedl pan ucitel se svou zenou ze skoly z nedaleke vesnice. Odvezli nas na skutrech na nadrazi a pak jsme spolecne pokracovali minibusem do jeho skoly - jako navsteva. Jeho studenti nikdy nevideli belochy a tak nas poprosil, jestli bysme neprijeli a nepopovidali si s detma [15-17 let]. Zaplatil nam cestu, obed a pripravili nam spoustu jidla a piti, dokonce i pivko :]
Asi ani nejde slovy popsat, jak ta navsteva probihala :] Neustale chichotani, jekot, aplaus, kdyz jsem rekla neco indonesky. Proste takove mensi davove silenstvi. Kdyz jsem prechazela mezi budovama do dalsi tridy, normalne si me nataceli na videokameru, jako bych byla nejaka filmova hvezda. Mis, poto, plyz... a porad jsem se fotila a fotila a fotila. To jste meli videt tu radost. Ptali se me na spoustu otazek, napr. co rikam na studenty ve tride a kdyz jsem rekla, ze jsou moc mili, tak propuklo nadseni, jekot, jasot, potlesk - proste neuveritelny :]] Zatancili mi jejich oblibenej tanec, zazpivali mi a chteli videt polku :]] nastesti se nasel odvazlivec a celkem mu to slo :]]
O Ceske republice toho moc nevedeli, tak jsem jim nakreslila mapu Evropy, ale holky me prekvapily, ze znaly Brno, protoze sledujou Moto GP a milujou Pedrosu, nikdy jsem ho nevidela, ale rekla jsem, ze se mi taky libi a to jste meli videt tu radost :]] proste pubertacky :]]
Pak jsme se fotili s vedenim skoly a rikali nam, jak jsou hrdi, ze jsme navstivili jejich skolu :] pro me neuveritelnej zazitek... na to fakt nikdy nezapomenu :]
Dneska v 6 jsme dorazili do Jogjy, ubytovali jsme se v prumernym losmenu a jdeme na letiste a do mesta. Spala jsem asi 2 hodiny ve vlaku, protoze si se mnou vsichni chteli povidat a nenechali me spat... takze prvni zastavka bude u Meka pro kafe.
Hezkej den, zase se ozvu
pa E.
Vstavali jsme v 7.00 hod., snidane, dobalovani veci a v 7.30 hod. si nas vyzvedl pan ucitel se svou zenou ze skoly z nedaleke vesnice. Odvezli nas na skutrech na nadrazi a pak jsme spolecne pokracovali minibusem do jeho skoly - jako navsteva. Jeho studenti nikdy nevideli belochy a tak nas poprosil, jestli bysme neprijeli a nepopovidali si s detma [15-17 let]. Zaplatil nam cestu, obed a pripravili nam spoustu jidla a piti, dokonce i pivko :]
Asi ani nejde slovy popsat, jak ta navsteva probihala :] Neustale chichotani, jekot, aplaus, kdyz jsem rekla neco indonesky. Proste takove mensi davove silenstvi. Kdyz jsem prechazela mezi budovama do dalsi tridy, normalne si me nataceli na videokameru, jako bych byla nejaka filmova hvezda. Mis, poto, plyz... a porad jsem se fotila a fotila a fotila. To jste meli videt tu radost. Ptali se me na spoustu otazek, napr. co rikam na studenty ve tride a kdyz jsem rekla, ze jsou moc mili, tak propuklo nadseni, jekot, jasot, potlesk - proste neuveritelny :]] Zatancili mi jejich oblibenej tanec, zazpivali mi a chteli videt polku :]] nastesti se nasel odvazlivec a celkem mu to slo :]]
O Ceske republice toho moc nevedeli, tak jsem jim nakreslila mapu Evropy, ale holky me prekvapily, ze znaly Brno, protoze sledujou Moto GP a milujou Pedrosu, nikdy jsem ho nevidela, ale rekla jsem, ze se mi taky libi a to jste meli videt tu radost :]] proste pubertacky :]]
Pak jsme se fotili s vedenim skoly a rikali nam, jak jsou hrdi, ze jsme navstivili jejich skolu :] pro me neuveritelnej zazitek... na to fakt nikdy nezapomenu :]
Dneska v 6 jsme dorazili do Jogjy, ubytovali jsme se v prumernym losmenu a jdeme na letiste a do mesta. Spala jsem asi 2 hodiny ve vlaku, protoze si se mnou vsichni chteli povidat a nenechali me spat... takze prvni zastavka bude u Meka pro kafe.
Hezkej den, zase se ozvu
pa E.
11. října 2010
stale Pangandaran
Tak se nam tady libi, ze jsme si zaplatili dalsi dve noci :]
Vcera jsme si pujcili motorku a poradne ji vyuzili, za den jsme ujeli 160 km. Navstivili jsme Green Canyon, uzasny misto... tezko se to popisuje, tak az pak na fotkach a projeli zapadni pobrezi tohodle poloostrova a nafotila jsem asi milion kycovite krasnych fotek more, vcetne zapadu slunce atd. Byli jsme taky hledat misto, kde se daji pozorovat zelvy, ale neuspesne :[ skoda skoda... Nakonec to byla honicka, protoze jsme museli motorku vratit v 19 hod. a vubec jsme nestihali a po tme to nebyla zadna sranda, protoze tady je dost narocnej teren, silnice sama dira a prasno. Zakoncili jsme to v restauraci u rybiho trhu, kde jsme si dali paradni veceri. Divim se, ze kdyz nas uvideli spinavy a zapraseny jako dva cikany, tak ze nas tam pustili :D kdyz jsme se uvideli v zrcadle - rudy od slunka a spinavy, tak jsme se chlamali, protoze to byl fakt pohled na nas :] ale vyborne jsme si pochutnali. V pruvodci pisou, ze za 5 000 Rp si tam muzete dat tolik ryb, ze by to potopilo kriznik Auroru, ale je holt z roku 2004, tak to nebylo az tak levny. Platili jsme 50 000 Rp [100 Kc] a meli jsme tygri krevety, normalni krevety, olihne, skeble a k tomu ruzne omacky a ryzi. Dneska budeme pokracovat a dame si humra :] uz se mi sbihaji sliny...
Jinak momentalne jsem po obede, nevim proc, ale az ted jsem si dala poprve mie goreng [smazene nudle], doted jsem vzdycky jedla jenom ryzi... a byly vyborny. Dneska se flakame a odpocivame u more... Radek se sel ostrihat, tak jsem zvedava, jak dopadne :D ...a asi zkusim surfing...
Zbytecne jsem stresovala, ze nestiham, ale vypada to, ze krome Bali se jeste stihnu podivat i na Lombok :]
tak zatim pa
Vcera jsme si pujcili motorku a poradne ji vyuzili, za den jsme ujeli 160 km. Navstivili jsme Green Canyon, uzasny misto... tezko se to popisuje, tak az pak na fotkach a projeli zapadni pobrezi tohodle poloostrova a nafotila jsem asi milion kycovite krasnych fotek more, vcetne zapadu slunce atd. Byli jsme taky hledat misto, kde se daji pozorovat zelvy, ale neuspesne :[ skoda skoda... Nakonec to byla honicka, protoze jsme museli motorku vratit v 19 hod. a vubec jsme nestihali a po tme to nebyla zadna sranda, protoze tady je dost narocnej teren, silnice sama dira a prasno. Zakoncili jsme to v restauraci u rybiho trhu, kde jsme si dali paradni veceri. Divim se, ze kdyz nas uvideli spinavy a zapraseny jako dva cikany, tak ze nas tam pustili :D kdyz jsme se uvideli v zrcadle - rudy od slunka a spinavy, tak jsme se chlamali, protoze to byl fakt pohled na nas :] ale vyborne jsme si pochutnali. V pruvodci pisou, ze za 5 000 Rp si tam muzete dat tolik ryb, ze by to potopilo kriznik Auroru, ale je holt z roku 2004, tak to nebylo az tak levny. Platili jsme 50 000 Rp [100 Kc] a meli jsme tygri krevety, normalni krevety, olihne, skeble a k tomu ruzne omacky a ryzi. Dneska budeme pokracovat a dame si humra :] uz se mi sbihaji sliny...
Jinak momentalne jsem po obede, nevim proc, ale az ted jsem si dala poprve mie goreng [smazene nudle], doted jsem vzdycky jedla jenom ryzi... a byly vyborny. Dneska se flakame a odpocivame u more... Radek se sel ostrihat, tak jsem zvedava, jak dopadne :D ...a asi zkusim surfing...
Zbytecne jsem stresovala, ze nestiham, ale vypada to, ze krome Bali se jeste stihnu podivat i na Lombok :]
tak zatim pa
9. října 2010
raj
Ahoooooj, jsem konecne u moooore... vlny Indickeho oceanu bicuji toto pobrezi, jsou tady poradny vlny na surfovani, ale to nebrani opalovani :]] na plazi jsem dopoledne byla zasu UPLNE sama! proste parada... a to v sobotu, zitra tady asi bude plno, protoze v nedeli prijizdeji mistni.
Uz je mi zas dobre, snad to nebude zas jenom prechodny. Mame krasny ubytovani, je to uplne novej hotel, co snad jeste ani nema jmeno, majitel je Francouz. Moc pekny i na evropsky pomery, normalni zachod, tepla sprcha, hodne prostoru, snidane v cene, minutu od plaze.. to vse za 75 Kc za noc za osobu :]
Budem tady tri dny. Dneska jsme byli oddelene, ja na plazi, Radek ve meste. Domluvila jsem si masaz s pani Aminou a kdyz pani Amina zjistli, ze nemam boyfrienda, rozhodla se, ze s tim neco udela a najde mi tady nejakyho laki-laki tampana [hezkyho chlapa],to se mam, co? :]]
Taky jsem koupila nejaky darky a chystam se na veceri :] Zitra vyrazime do narodniho parku, na vodopady, jeskyni, zver a pozitri do Green Canyonu, na tu uz si zas pujcime motorku. Cena 50 000 RP na den, tj. 50 Kc kazdej. Benzin tady stoji 9 Kc za litr a pak se nesmim divit, ze tady jezdi kazdej.
Jo a po prijezdu sem do Pangandaranu jsem poprve jela riksou. Vozik s kolem... to byla rychlost, myslela jsem ze nez dojedem usnu, ale zkusit jsem to musela :]]
Mejte se krasne, pozdravuju, jo, a asi uz i poslu pohledy - uz je na case, ze? :]
E. :-*
Uz je mi zas dobre, snad to nebude zas jenom prechodny. Mame krasny ubytovani, je to uplne novej hotel, co snad jeste ani nema jmeno, majitel je Francouz. Moc pekny i na evropsky pomery, normalni zachod, tepla sprcha, hodne prostoru, snidane v cene, minutu od plaze.. to vse za 75 Kc za noc za osobu :]
Budem tady tri dny. Dneska jsme byli oddelene, ja na plazi, Radek ve meste. Domluvila jsem si masaz s pani Aminou a kdyz pani Amina zjistli, ze nemam boyfrienda, rozhodla se, ze s tim neco udela a najde mi tady nejakyho laki-laki tampana [hezkyho chlapa],to se mam, co? :]]
Taky jsem koupila nejaky darky a chystam se na veceri :] Zitra vyrazime do narodniho parku, na vodopady, jeskyni, zver a pozitri do Green Canyonu, na tu uz si zas pujcime motorku. Cena 50 000 RP na den, tj. 50 Kc kazdej. Benzin tady stoji 9 Kc za litr a pak se nesmim divit, ze tady jezdi kazdej.
Jo a po prijezdu sem do Pangandaranu jsem poprve jela riksou. Vozik s kolem... to byla rychlost, myslela jsem ze nez dojedem usnu, ale zkusit jsem to musela :]]
Mejte se krasne, pozdravuju, jo, a asi uz i poslu pohledy - uz je na case, ze? :]
E. :-*
6. října 2010
Jakarta
Ahooooooj, zdravim vas vsechny z Jakarty
Nevim, kde zacit, stalo se toho tolik, ale konecne jsem na Jave, na kterou jsem se tesila nejvic, tak snad me nezklame :]
Ted sedim v internetove kavarne u hotelu v ulici Jalan Jaksa v Jakarte...v teto ulici je hodne hostelu a levnych hotelu, takze se tady taky shromazduji cestovatele, tak po dlouhe dobe potkavam 'belochy' = bule, ale podle mistnich nejsou ani zdaleka tak srdecni. Dneska mi zas pani v minibusu rekla 'you beautiful' a povidala si se mnou :]] To me proste pokazde dostane, je to tak mily...
Dneska jsme stravili celej den v Jakarte. Prijeli jsme sem asi v 1 rano po 38 hodinach v autobuse z Sungai Penuhu u Kerinci, kam jsme jeli uplne zbytecne, protoze tam chcipl pes. Chteli jsme si tam puvodne pujcit motorku a objet jezero [Kerinic] a okolni vesnicky, ale ani se tam nedala pujcit motorka... takze rychle pryc. Bylo to ale napinavy, protoze tam nikdo neumel anglicky, takze dostat z nich informace bylo zoufaly, ale nakonec se nam podarilo koupit posledni dva listky do Jakarty. To bylo stesti, protoze odtamtud jede jenom jeden primej spoj tydne... proste prdel sveta :] ale dobre to dopadlo...uf v autobuse se sesli slusni lidi, kteri dokonce - svete div se - v buse nekourili!!! nebylo mi blbe, motor nemel poruchy a i kdyz jsme jeli narocnym terenem podel dzungle, tak ani jeden defekt nebyl.
Jakarta me mile prekvapila, podle Medanu je klidna a celkem cista a je tady i relativne hodne zelene. Hrozne se mi tady libi ty jejich poulicni stanky s cimkoli. Rano jsem si dala 100% jahodovej dzus, kterej pripravovali primo prede mnou, a stal 12 Kc :] Byli jsme v Narodnim muzeu a nafotila jsem tam snad vsechno. Krasna sbirka z cele Indonesie, neuveritelny lode a krasny sperky... pak jsme byli v pristavu a ve slumu, z toho jsme byla v soku, zabloudili jsme tam a vymotali jsme se u betonove zidky, za kterou bylo hnusne spinavy more, proste konec, nevedlo to nikam. Jeden rybar nam asi za 40 Kc pujcil barku a Radek chtel padlovat, takze padloval do pristavu mezi tema odpadkama :]] ta lodka byla derava.. no bylo to dobrodruzstvi, ze kteryho jsem nemela moc radost, zato Radek si to uzil :] Koupili jsme si listky na vlak - po stare zeleznici - podle pruvodce - prenadhernou krajinou, pres viadukty... tesim se na to a vecer bysme uz meli byt u more.
Kdyz se jeste vratim k Sumatre, tak ty posledni dny byly paradni. Bydleli jsme v kanonu - Sianok Canyon. Ten, nevim jak to nazvat, rezort? neni dodelanej, takze neni oficialne otevrenej, takze jsme tam byli jedini + majitele a jedna Francouzka a jeji dvouletej syn Silvan, pekny kvitko, ale jednou bude mluvit francouzky, indonesky, anglicky a thajsky :]
Radek chtel spat ve svym pidistanu, takze jsem mela svuj 'pokoj'. Ve skutecnosti to bylo horni patro restaurace. Minangska strecha, nizka zed z jedne strany, jinak otevreny... z postele jsem na jedne strane videla rybnicek s oranzovyma kaprama nebo s cim a sopku Singalang a horu se stromem, pred sebou reku, za kterou se pasl buvol, a kanon a na druhe strane byla kvetouci zahrada. Proste raj na zemi. Prijemny pocasi, zadny dusno, ani zima. Hrozne jsem si to uzivala. A ten vychod slunce... no, mam asi milion fotek. Projeli jsme taky okolni vesnice, ve kterych se delaji stribrne sperky [nedalo se odolat :]] a ruzne tkane vyrobky a drevorezby a naucila jsem se ridit motorku! :]
Uz je mi dobre a nezvracim! Trikrat hura! Arasidy uz nikdy nechci videt. Dneska jsem mela nasi goreng telur [smazena ryze s vajickem] luxusni, to mi bude doma chybet, a jako zakusek opet martabak! Uz se tesim na morsky potvurky.
Jo a co bych vam jeste sdelila...? :] Vztah mistnich k cigaretam me neustale sokuje. Kouri se tady porad a kdekoliv. KDEKOLIV. V autobusech [popel normalne klepou na zem], v hotelich, v restauracich, u snidane, u obeda, u vecere. Zrovna ted mi tady jeden vyrostek, je mu snad 8, kouri pod nos. Cigarety si tady muze koupit kazdej, kdo ma penize. Dneska jsem videla dve asi sestilety holcicky, jak jim prodavaji cigarety a nikdo se nad tim ani nepozastavi...
Tak, uz jsem se vypsala a snad to nekdo docte do konce :]] omlouvam se na preklepy a chyby, snad to ma aspon trochu hlavu a patu. Je pulnoc, tak rychle spat.
mejte se krasne
pa E.
Nevim, kde zacit, stalo se toho tolik, ale konecne jsem na Jave, na kterou jsem se tesila nejvic, tak snad me nezklame :]
Ted sedim v internetove kavarne u hotelu v ulici Jalan Jaksa v Jakarte...v teto ulici je hodne hostelu a levnych hotelu, takze se tady taky shromazduji cestovatele, tak po dlouhe dobe potkavam 'belochy' = bule, ale podle mistnich nejsou ani zdaleka tak srdecni. Dneska mi zas pani v minibusu rekla 'you beautiful' a povidala si se mnou :]] To me proste pokazde dostane, je to tak mily...
Dneska jsme stravili celej den v Jakarte. Prijeli jsme sem asi v 1 rano po 38 hodinach v autobuse z Sungai Penuhu u Kerinci, kam jsme jeli uplne zbytecne, protoze tam chcipl pes. Chteli jsme si tam puvodne pujcit motorku a objet jezero [Kerinic] a okolni vesnicky, ale ani se tam nedala pujcit motorka... takze rychle pryc. Bylo to ale napinavy, protoze tam nikdo neumel anglicky, takze dostat z nich informace bylo zoufaly, ale nakonec se nam podarilo koupit posledni dva listky do Jakarty. To bylo stesti, protoze odtamtud jede jenom jeden primej spoj tydne... proste prdel sveta :] ale dobre to dopadlo...uf v autobuse se sesli slusni lidi, kteri dokonce - svete div se - v buse nekourili!!! nebylo mi blbe, motor nemel poruchy a i kdyz jsme jeli narocnym terenem podel dzungle, tak ani jeden defekt nebyl.
Jakarta me mile prekvapila, podle Medanu je klidna a celkem cista a je tady i relativne hodne zelene. Hrozne se mi tady libi ty jejich poulicni stanky s cimkoli. Rano jsem si dala 100% jahodovej dzus, kterej pripravovali primo prede mnou, a stal 12 Kc :] Byli jsme v Narodnim muzeu a nafotila jsem tam snad vsechno. Krasna sbirka z cele Indonesie, neuveritelny lode a krasny sperky... pak jsme byli v pristavu a ve slumu, z toho jsme byla v soku, zabloudili jsme tam a vymotali jsme se u betonove zidky, za kterou bylo hnusne spinavy more, proste konec, nevedlo to nikam. Jeden rybar nam asi za 40 Kc pujcil barku a Radek chtel padlovat, takze padloval do pristavu mezi tema odpadkama :]] ta lodka byla derava.. no bylo to dobrodruzstvi, ze kteryho jsem nemela moc radost, zato Radek si to uzil :] Koupili jsme si listky na vlak - po stare zeleznici - podle pruvodce - prenadhernou krajinou, pres viadukty... tesim se na to a vecer bysme uz meli byt u more.
Kdyz se jeste vratim k Sumatre, tak ty posledni dny byly paradni. Bydleli jsme v kanonu - Sianok Canyon. Ten, nevim jak to nazvat, rezort? neni dodelanej, takze neni oficialne otevrenej, takze jsme tam byli jedini + majitele a jedna Francouzka a jeji dvouletej syn Silvan, pekny kvitko, ale jednou bude mluvit francouzky, indonesky, anglicky a thajsky :]
Radek chtel spat ve svym pidistanu, takze jsem mela svuj 'pokoj'. Ve skutecnosti to bylo horni patro restaurace. Minangska strecha, nizka zed z jedne strany, jinak otevreny... z postele jsem na jedne strane videla rybnicek s oranzovyma kaprama nebo s cim a sopku Singalang a horu se stromem, pred sebou reku, za kterou se pasl buvol, a kanon a na druhe strane byla kvetouci zahrada. Proste raj na zemi. Prijemny pocasi, zadny dusno, ani zima. Hrozne jsem si to uzivala. A ten vychod slunce... no, mam asi milion fotek. Projeli jsme taky okolni vesnice, ve kterych se delaji stribrne sperky [nedalo se odolat :]] a ruzne tkane vyrobky a drevorezby a naucila jsem se ridit motorku! :]
Uz je mi dobre a nezvracim! Trikrat hura! Arasidy uz nikdy nechci videt. Dneska jsem mela nasi goreng telur [smazena ryze s vajickem] luxusni, to mi bude doma chybet, a jako zakusek opet martabak! Uz se tesim na morsky potvurky.
Jo a co bych vam jeste sdelila...? :] Vztah mistnich k cigaretam me neustale sokuje. Kouri se tady porad a kdekoliv. KDEKOLIV. V autobusech [popel normalne klepou na zem], v hotelich, v restauracich, u snidane, u obeda, u vecere. Zrovna ted mi tady jeden vyrostek, je mu snad 8, kouri pod nos. Cigarety si tady muze koupit kazdej, kdo ma penize. Dneska jsem videla dve asi sestilety holcicky, jak jim prodavaji cigarety a nikdo se nad tim ani nepozastavi...
Tak, uz jsem se vypsala a snad to nekdo docte do konce :]] omlouvam se na preklepy a chyby, snad to ma aspon trochu hlavu a patu. Je pulnoc, tak rychle spat.
mejte se krasne
pa E.
29. září 2010
odpocinek v Bukittinggi
Zdravim z Bukittinggi... jsem tak unavena po 'jizde' autobusem, ze se mi ani psat nechce. Predtim jsme byli v Bukit Lawangu [rehabilitacni centrum pro orangutany a oblibene rekreacni centrum pro lidi z Medanu] a sice nam to zrovna vyslo na vikendy, kdy tam bylo tisic nebo mozna i vic lidi z Medanu, ale bylo to tam moc pekny. Asi jako jedini bili turiste jsme nesli na jungle trek, protoze se nam zdal moc komercni, projit se dzungli a prespat v kempu za 1500 Kc... to je trochu malo za ty prachy. Zeptala jsem se, jestli tam muzu vyrazit v zabkach a prej v pohode :]] proste vyslapana stezka, kterou chodi stovky turistu po ctvrt hodinach.
Sli jsme na krmeni orangutanu, to celkem slo, ale taky vec hodne zamerena na turisty a dost me tam stval rozdil v pristupu k mistnim a k nam, napr. oni fotili zadarmo a my platili 50 000 Rp [100 Kc], taky chovani mistnich turistu bylo na facku, nekteri jsou fakt hovadka.
Co jsem si tam nejvic uzila, byla navsteva bat cave, jeskyne, ve ktere ziji tisice netopyru. V celem komplexu jsme byli sami bez pruvodce a pekne jsme to tam prozkoumali :] a pak jsme se vydali na cestu do Bukittinggi - sem.
Koupili jsme si v Medanu jizdenku a autobus mel jet 18 hodin. To je celkem dlouho, ze? Ale jeste se to krapet protahlo, montovani dalsich a dalsich sedacek pro dalsi a dalsi lidi, defekt, poruchy motoru... Jindy by mi asi trihodinove cekani na opravu vadilo, ale bylo mi spatne - z toho vseho a z kolacku polityho cokoladou a posypanyho arasidy [asi byly zlukly], a tak jsem byla rada, ze si muzu v klidu zvracet jako alik v krovi a nemusim v autobuse, i kdyz to jsem si taky uzila. Takze nakonec celkovej cas nasi cesty byl 38 hodin - oroste masakr. A jak jsem se bala dvanactihodinovyho letu z Londyna :]] to je jako sestnactkou na Nove Sady :]
Kvuli motoru jsme zastavovali asi 4x... a vubec ta doprava tady je zajimava... pokud si chcete s sebou do autobusu vzit motorku, nikdo vas s ni nevyhodi a ani nebude vadit, ze tim zablokujete zachod, proste jiny kraj, jiny mprav. A potkala jsem tam taky prvniho transsexuala a transexualku a jejich holcicku Cintii :] chudak mala... a taky jsem prekrocila rovnik... v noci... ani fotku nemam, ani tricko 'I crossed the Equator' :]
Zitra jedeme na dva dny kempovat v kanonu tady v Bukittinggi. Mejte se krasne papa E.
Sli jsme na krmeni orangutanu, to celkem slo, ale taky vec hodne zamerena na turisty a dost me tam stval rozdil v pristupu k mistnim a k nam, napr. oni fotili zadarmo a my platili 50 000 Rp [100 Kc], taky chovani mistnich turistu bylo na facku, nekteri jsou fakt hovadka.
Co jsem si tam nejvic uzila, byla navsteva bat cave, jeskyne, ve ktere ziji tisice netopyru. V celem komplexu jsme byli sami bez pruvodce a pekne jsme to tam prozkoumali :] a pak jsme se vydali na cestu do Bukittinggi - sem.
Koupili jsme si v Medanu jizdenku a autobus mel jet 18 hodin. To je celkem dlouho, ze? Ale jeste se to krapet protahlo, montovani dalsich a dalsich sedacek pro dalsi a dalsi lidi, defekt, poruchy motoru... Jindy by mi asi trihodinove cekani na opravu vadilo, ale bylo mi spatne - z toho vseho a z kolacku polityho cokoladou a posypanyho arasidy [asi byly zlukly], a tak jsem byla rada, ze si muzu v klidu zvracet jako alik v krovi a nemusim v autobuse, i kdyz to jsem si taky uzila. Takze nakonec celkovej cas nasi cesty byl 38 hodin - oroste masakr. A jak jsem se bala dvanactihodinovyho letu z Londyna :]] to je jako sestnactkou na Nove Sady :]
Kvuli motoru jsme zastavovali asi 4x... a vubec ta doprava tady je zajimava... pokud si chcete s sebou do autobusu vzit motorku, nikdo vas s ni nevyhodi a ani nebude vadit, ze tim zablokujete zachod, proste jiny kraj, jiny mprav. A potkala jsem tam taky prvniho transsexuala a transexualku a jejich holcicku Cintii :] chudak mala... a taky jsem prekrocila rovnik... v noci... ani fotku nemam, ani tricko 'I crossed the Equator' :]
Zitra jedeme na dva dny kempovat v kanonu tady v Bukittinggi. Mejte se krasne papa E.
24. září 2010
porad Berastagi
Cauky, vsechny vas opet zdravim :]
Zitra uz jedeme pryc, tak asi nebudu nejakou dobu online, tak se s vama zase o neco podelim.
Dneska jsme si pucili skutr a cely dopoledne jsme hledali nejakej uzasnej vodopad. Ja jsem to vzdala a sla jsem radsi na teh manis [sladky caj] u cesty. Bolely me dost dutiny a byla mi zima, a to zrovna neni idealni stav na skutr bez helmy. Dali nam totiz jenom jednu, nikdo to tady moc neresi... Tak jsem si dala takovej ten tunel na hlavu [proti splodinam] a kapucu a jezdila jsem tady jako ninja.. A az prijedu tak si necham transplantovat plice, protoze ta doprava tady je fakt ekologicka katastrofa. No, natocila jsem uz par videi, tak vam je pak pustim.
Odpoledne jsme jeli na tu druhou sopku, co ted byla aktivni, Mt. Sinabung, ale jenom na upati, protoze dal se nesmi. Chvilku jsme se tam fotili s dobrovolniky s Cerveneho krize - po dvou, mensi skupinky, skupinovka... vsichni se mi predstavili, ale pamatuju si jenom holku, co se jmenovala Jeti :]
Pak jsme jeli na vodopady Sipisopiso, ktere maji 120 metru a jsou fakt pusobive a okolni krajina byla taky moc pekna :] a byl tam vyhled na Donau Toba - supervulkan a zaroven nejvetsi sladkovodni jezero v JV Asii.
A dalsi bezvadnej zazitek, co se mi doma jen tak nepostesti... Maminko, priznavam se, zapomnela jsem si siticko a udelala se mi dira na leginach... a tak jsem se vydala ke krejcimu :] bylo to super, je jich tady dost a maji takovej ten starodavnej stroj na nozni pohon. Byla to malinka dira, tak ani nechtel penize, ale neco jsem mu prece jenom dala :] A taky jsem byla v lekarne. Prisla jsem a zeptala jsem se pani normalne cesky: Dobry den, mate vitamin C? A uz mi ho nesla.. cestina je tady univerzalni jazyk :]
Vyhlidla jsem si hlavni suvenyr, co si asi privezu z Indonesie... rano v 10 mam ohledne neho schuzku, fakt krasa. Ale to se nechte prekvapit :]
Jestli vas neco konkretniho zajima, klidne se ptejte v komentarich, rada odpovim :]
Zitra konecne jedem do Bukit Lawang na ty orangutany... tak jdu patrat po informacich. Mejte se krasne pa E.
Zitra uz jedeme pryc, tak asi nebudu nejakou dobu online, tak se s vama zase o neco podelim.
Dneska jsme si pucili skutr a cely dopoledne jsme hledali nejakej uzasnej vodopad. Ja jsem to vzdala a sla jsem radsi na teh manis [sladky caj] u cesty. Bolely me dost dutiny a byla mi zima, a to zrovna neni idealni stav na skutr bez helmy. Dali nam totiz jenom jednu, nikdo to tady moc neresi... Tak jsem si dala takovej ten tunel na hlavu [proti splodinam] a kapucu a jezdila jsem tady jako ninja.. A az prijedu tak si necham transplantovat plice, protoze ta doprava tady je fakt ekologicka katastrofa. No, natocila jsem uz par videi, tak vam je pak pustim.
Odpoledne jsme jeli na tu druhou sopku, co ted byla aktivni, Mt. Sinabung, ale jenom na upati, protoze dal se nesmi. Chvilku jsme se tam fotili s dobrovolniky s Cerveneho krize - po dvou, mensi skupinky, skupinovka... vsichni se mi predstavili, ale pamatuju si jenom holku, co se jmenovala Jeti :]
Pak jsme jeli na vodopady Sipisopiso, ktere maji 120 metru a jsou fakt pusobive a okolni krajina byla taky moc pekna :] a byl tam vyhled na Donau Toba - supervulkan a zaroven nejvetsi sladkovodni jezero v JV Asii.
A dalsi bezvadnej zazitek, co se mi doma jen tak nepostesti... Maminko, priznavam se, zapomnela jsem si siticko a udelala se mi dira na leginach... a tak jsem se vydala ke krejcimu :] bylo to super, je jich tady dost a maji takovej ten starodavnej stroj na nozni pohon. Byla to malinka dira, tak ani nechtel penize, ale neco jsem mu prece jenom dala :] A taky jsem byla v lekarne. Prisla jsem a zeptala jsem se pani normalne cesky: Dobry den, mate vitamin C? A uz mi ho nesla.. cestina je tady univerzalni jazyk :]
Vyhlidla jsem si hlavni suvenyr, co si asi privezu z Indonesie... rano v 10 mam ohledne neho schuzku, fakt krasa. Ale to se nechte prekvapit :]
Jestli vas neco konkretniho zajima, klidne se ptejte v komentarich, rada odpovim :]
Zitra konecne jedem do Bukit Lawang na ty orangutany... tak jdu patrat po informacich. Mejte se krasne pa E.
23. září 2010
Gunung Sibayak
Tak dneska jsme se vydali na sopku Sibayak. Dost nas strasili, ze bez pruvodce se v dzugli ztratime, ale oni se nas tady snazi vystrasit, abysme si zaplatili guida. Ale nebylo se kde ztratit. Uz tady zacina obdobi destu asi, nebo je to tim, ze jsme v horach, ale kazdy odpoledne tady hoooodne prsi. Dneska nas to chytlo az po sestupu, v termalech, takze to bylo fajn. Potkala jsem dneska 4 belochy... Daniela a Noemi z Nemecka, sli s nama na sopku a byli moc mili, a pak v termalech dva Dany. Ti byli snad vsude a taky byli moc fajn.
Chteli jsme jeste stihnout tu aktivni sopku, ale uz bylo pozde, tak zitra. Na trhu jsem si koupila mistni saty, aspon mi nebude lito, kdyz je znicim [za 40 Kc], miniolihne - ty jsou lepsi nez chipsy, pak satek na dite, ale zatim ho budu pouzivat jinak :]] je to mistni batika, moc pekna a taky banany, manga a ten betel. Spousti hodne sliny a bavi je na cerveno, zvykaji to tady zeny a mela jsem z toho celkem motaka :] a Radkovi z toho bylo blbe :]]
Zitra si zas pujcujem skutr a vyrazime na vodopady, dalsi sopku a zase do termalu, ty nemaji chybu :]
Jsem na netu nejak casto, maji tady nonstop kavarny a cela vesnice tady travi cas. Deti tady hrajou strilecky a koukaji mi pres rameno.
jo a jeste k casu, mam tady o 5 hodin vic nez vy... to +7 je Jakarta a ta je jeste daleko a navic je to +7 od globalniho londynskyho casu, takze z CR je to jenom +6... no je to zmatek. Takze ted mam +5 :]
tak zatim papa :]
na sobe mam saty z mistniho sekace, satek na dite [prijimam na neho obejdnavky, kdo ma zajem :]] a pusu od betelu... Rikala jsem si, ze ho dovezu, ale ten list asi zvadne a nevim, jestli by to proslo pres kontroly, protoze se tam vyplnuje, jestli vezu rostliny apod.
Chteli jsme jeste stihnout tu aktivni sopku, ale uz bylo pozde, tak zitra. Na trhu jsem si koupila mistni saty, aspon mi nebude lito, kdyz je znicim [za 40 Kc], miniolihne - ty jsou lepsi nez chipsy, pak satek na dite, ale zatim ho budu pouzivat jinak :]] je to mistni batika, moc pekna a taky banany, manga a ten betel. Spousti hodne sliny a bavi je na cerveno, zvykaji to tady zeny a mela jsem z toho celkem motaka :] a Radkovi z toho bylo blbe :]]
Zitra si zas pujcujem skutr a vyrazime na vodopady, dalsi sopku a zase do termalu, ty nemaji chybu :]
Jsem na netu nejak casto, maji tady nonstop kavarny a cela vesnice tady travi cas. Deti tady hrajou strilecky a koukaji mi pres rameno.
jo a jeste k casu, mam tady o 5 hodin vic nez vy... to +7 je Jakarta a ta je jeste daleko a navic je to +7 od globalniho londynskyho casu, takze z CR je to jenom +6... no je to zmatek. Takze ted mam +5 :]
tak zatim papa :]
na sobe mam saty z mistniho sekace, satek na dite [prijimam na neho obejdnavky, kdo ma zajem :]] a pusu od betelu... Rikala jsem si, ze ho dovezu, ale ten list asi zvadne a nevim, jestli by to proslo pres kontroly, protoze se tam vyplnuje, jestli vezu rostliny apod.
22. září 2010
fotky II
jsou bohuzel pozpatku..
1. ranni zacpa v Medanu dneska
2 a 3 to nasi chysi navstivily opice a kradly nam ovoce, nejradsi maji manga a ananas a jedna mela i malou opicku :]
4 tak jsem se mohla koupat na Pulau Weh, tady prej uz muzu normalne v plavkach
5 to bych vyhled z bungalowu - krasa :]
1. ranni zacpa v Medanu dneska
2 a 3 to nasi chysi navstivily opice a kradly nam ovoce, nejradsi maji manga a ananas a jedna mela i malou opicku :]
4 tak jsem se mohla koupat na Pulau Weh, tady prej uz muzu normalne v plavkach
5 to bych vyhled z bungalowu - krasa :]
Berastagi
Tak jsem zase na netu... v Berastagi. Vcera jsme jeli tim nocnim busem z BA do Medanu. Krasnej, cistej, novej autobus, ke kazdymu sedadlu polstar a deka, klimatizace... jenom jedna zavada - za tech 12 hodin, co jsme jim jeli, nezastavil. Medan byl silenej [je to 4. nejvetsi mesto a tu ekologii, co je tady, jste nevideli - hruza] a po obede jsme dorazili sem a zacalo prset, tak jsme se nestihli dostat do tech termalu pod sopkou, tak zitra. Chteli bysme na sopku Sibayak bez pruvodce, tak snad nam to projde.
Ted si pochutnavam na martabaku - to je takovej sladkej livanec s karamelem, oriskama a cokoladou :]
Dokonce jsem dneska videla dve bile tvare, nejake dve pani starsi, byla to prijemna zmena :] a je videt, ze mistni jsou na turisty zvykli, protoze me tady oslovilo asi jenom 5 lidi za hodinu, to je pokrok :]]
Jinak mam rymu jak tram z tech klimatizaci, z pruvanu a toho 'horskyho vzdousku'
Dekuju moc za komentare, budem tady tri dny, tak se tady zase brzo objevim
pa E.
Ted si pochutnavam na martabaku - to je takovej sladkej livanec s karamelem, oriskama a cokoladou :]
Dokonce jsem dneska videla dve bile tvare, nejake dve pani starsi, byla to prijemna zmena :] a je videt, ze mistni jsou na turisty zvykli, protoze me tady oslovilo asi jenom 5 lidi za hodinu, to je pokrok :]]
Jinak mam rymu jak tram z tech klimatizaci, z pruvanu a toho 'horskyho vzdousku'
Dekuju moc za komentare, budem tady tri dny, tak se tady zase brzo objevim
pa E.
21. září 2010
Bule?
Ahoj, moc vas vsechny zdravim :] odkud zacit? momentalne jsem dost unavena. Radek hlida batohy a ja jsem sla na net, asi kilometr... je to kousek reknete si, ale jednak to vedro a pak si predstavte, ze je silenej provoz a K A Z D E J na vas zira, nekdo s otevrenou pusou, 99 procent na vas zavola Hello miss a porad se vas na neco ptaji a chcou se s vama fotit... kazdej a porad...nejsou tady moc zvykli na turisty a tak budim velkou pozornost a zatim si na to nemuzu zvykout. Opravdu bych nechtela byt slavna... oni jsou vsichni mili, ale i tak je to unavany. Uz kvuli tomu skoro umim indonosky [bahasa indonesia], protoze ingrris neboli anglictinu tady moc lidi neumi.
Ted jsme byli 4 dny u more na ostrove Pulau Weh...plaz Iboih... tyrkysova voda, bilej pisek, palmy, houpaci sit, snorchlovani... idylka. O vikendu tam bylo dost turistu [mistnich z Banda Aceh a tak] a v nedeli odjeli a zbyly tam jenom zahranicni... vetsinou potapeci z Nemecka, Spanelska, Australie... a vcera jsem na te plazi byla nejakou dobu uplne sama. Jeste jsme si pujcili skutr a byli jsme v termalech [tam jsem se musela koupat v tricku a v leginach - holt muslimove jsou tady... a toho chlapika, co me tam napomenul jsem potom na druhej den potkala na 'nasi' plazi [tam se da normalne v plavkach] a omlouval se mi, ze me nechtel nastvat... lidi jsou tady taky vesmes moc mili.
Ted sedim v kavarne v BA. Kdyz sel Radek zjistovat autobus do Medanu, ujala se me tady kancelar politicke strany Aceh Partai... videli me sedet v parku a pozvali me na kafe... ano, bzli to kluci z Hnuti za svobodny Aceh [GAM]. Kdyztak si to najdete, ted uz to jsou mirumilovni :]
Je tady 4.07 a v 9 vecer jedeme nocnim autobusem do Medanu, pojedeme asi 12 hodin a pak rovnou do Berastagi. Kousek odtamtud je rehabilitacni centrum pro orangutany, ta sopka - o te nic novyho nevim, tak uvidime. Tam snad budu zase na netu.
Az na tu pozornost se mam pekne, snad si zvyknu...
Mejte se krasne, myslim na vas ;]
ps: zkusim nahrat jeste fotky...
Ted jsme byli 4 dny u more na ostrove Pulau Weh...plaz Iboih... tyrkysova voda, bilej pisek, palmy, houpaci sit, snorchlovani... idylka. O vikendu tam bylo dost turistu [mistnich z Banda Aceh a tak] a v nedeli odjeli a zbyly tam jenom zahranicni... vetsinou potapeci z Nemecka, Spanelska, Australie... a vcera jsem na te plazi byla nejakou dobu uplne sama. Jeste jsme si pujcili skutr a byli jsme v termalech [tam jsem se musela koupat v tricku a v leginach - holt muslimove jsou tady... a toho chlapika, co me tam napomenul jsem potom na druhej den potkala na 'nasi' plazi [tam se da normalne v plavkach] a omlouval se mi, ze me nechtel nastvat... lidi jsou tady taky vesmes moc mili.
Ted sedim v kavarne v BA. Kdyz sel Radek zjistovat autobus do Medanu, ujala se me tady kancelar politicke strany Aceh Partai... videli me sedet v parku a pozvali me na kafe... ano, bzli to kluci z Hnuti za svobodny Aceh [GAM]. Kdyztak si to najdete, ted uz to jsou mirumilovni :]
Je tady 4.07 a v 9 vecer jedeme nocnim autobusem do Medanu, pojedeme asi 12 hodin a pak rovnou do Berastagi. Kousek odtamtud je rehabilitacni centrum pro orangutany, ta sopka - o te nic novyho nevim, tak uvidime. Tam snad budu zase na netu.
Az na tu pozornost se mam pekne, snad si zvyknu...
Mejte se krasne, myslim na vas ;]
ps: zkusim nahrat jeste fotky...
16. září 2010
fotky
To je ta vyborna cinska polivka s kurecim masem... a s hulkama valim ;] jo a co me tady fascinuje, maji tady veskery nadobi z plastu - i ty misky a lzicky... vsechno.
Je to neskutecna stavba, jako ze sci-fi. K R A S A :]
Je to neskutecna stavba, jako ze sci-fi. K R A S A :]
zdravim z KL
Ahoj vsichni,
tak jsem tady a je to tady super. Uplne jsem se tadz do toho zamilovala :} Let byl v klidu, skoro celej jsem ho prospala, malinky turbulence na zpestreni :]. Je tady teplo, ale neni to zadny drama.
Bydlime v Chinatownu [Cinska ctvrt]. Je tady asi nejlevnejsi ubytovani v KL. Hostel mame slusnej a za dobrou cenu, vetraky na pokoji, norm. zachod, tepla voda, dokonce i toaletni papir. Dneska jsme toho hodne stihli. Jidlo je... no, kdyz si dobre vyberu, tak vyborny a kdyz se nestrefim, tak oooooostryyyy ja svina... ale zatim se mi dari.
Na snidani jsem mela ryzi, krevety, chobotnice a olihen a vajicko a jejich vybornej caj. Na obed taky ryzi a rybu. Na prvni veceri vybornou cinskou kureci polivku a ted se chystame na druhou veceri na ulici :}
Byla jsem na 4. nevyssi TV vezi na svete, krasa a Petronas Twin Towers jsou jak z jinyho sveta... proste nadhera. N A D H E R A - abych to dost zduraznila :] Stihli jsme i parky a takovej mistni skanzen a lidi jsou tady moc mili :}
Jediny s cim mam trochu problem je orientace, ale snad az budu sama na zpatecni ceste, tak se do toho dostanu :]] Ted jsem byla uz sama nakupovat v Chinatown trznici a trefila jsem vsechno. Koupila jsem si zabky Roxy [za 100 Kc] a sarong.
Co jeste...? jo jeli jsme monorailem - to je nadzemni vlacek na magnetickym polstari. Taky super. Vlastne ani nevim na co bych si postezovala. Snad jenom ze sotva jsme se tady rozkoukali, tak zitra v 11.55 letime do Indonesie.
Dekuju vam moc za kazdou sms. Odtud stoji jedna 15 Kc, tak budu radsi psat jenom sem. Radek rikal, ze v Indonesii se zas tak casto na net nedostaneme, tak si tam mozna koupim simkartu. Uvidim.
Mejte se krasne, jako ja :]
:*
tak jsem tady a je to tady super. Uplne jsem se tadz do toho zamilovala :} Let byl v klidu, skoro celej jsem ho prospala, malinky turbulence na zpestreni :]. Je tady teplo, ale neni to zadny drama.
Bydlime v Chinatownu [Cinska ctvrt]. Je tady asi nejlevnejsi ubytovani v KL. Hostel mame slusnej a za dobrou cenu, vetraky na pokoji, norm. zachod, tepla voda, dokonce i toaletni papir. Dneska jsme toho hodne stihli. Jidlo je... no, kdyz si dobre vyberu, tak vyborny a kdyz se nestrefim, tak oooooostryyyy ja svina... ale zatim se mi dari.
Na snidani jsem mela ryzi, krevety, chobotnice a olihen a vajicko a jejich vybornej caj. Na obed taky ryzi a rybu. Na prvni veceri vybornou cinskou kureci polivku a ted se chystame na druhou veceri na ulici :}
Byla jsem na 4. nevyssi TV vezi na svete, krasa a Petronas Twin Towers jsou jak z jinyho sveta... proste nadhera. N A D H E R A - abych to dost zduraznila :] Stihli jsme i parky a takovej mistni skanzen a lidi jsou tady moc mili :}
Jediny s cim mam trochu problem je orientace, ale snad az budu sama na zpatecni ceste, tak se do toho dostanu :]] Ted jsem byla uz sama nakupovat v Chinatown trznici a trefila jsem vsechno. Koupila jsem si zabky Roxy [za 100 Kc] a sarong.
Co jeste...? jo jeli jsme monorailem - to je nadzemni vlacek na magnetickym polstari. Taky super. Vlastne ani nevim na co bych si postezovala. Snad jenom ze sotva jsme se tady rozkoukali, tak zitra v 11.55 letime do Indonesie.
Dekuju vam moc za kazdou sms. Odtud stoji jedna 15 Kc, tak budu radsi psat jenom sem. Radek rikal, ze v Indonesii se zas tak casto na net nedostaneme, tak si tam mozna koupim simkartu. Uvidim.
Mejte se krasne, jako ja :]
:*
13. září 2010
12. září 2010
a je to tady...
Zdravím všechny!
Upravila jsem itinerář cesty (ale stejně tam není všechno) a jak vidíte, nudit se určitě nebudeme... Asi budeme muset něco vynechat, ale to se vyřeší zapochodu.
Už mám sbaleno a musím se pochválit, nevezu nic zbytečnýho a snad jsem ani nic nezapomněla... nic mě už teda nenapadá... ještě přidám svačinku :)
Takže zítra šupky dupky dopoledne do práce, oběd s kolegama, loučení a hurá domů pro batožinu a na vlak do Prahy, kde přespím u Lucy.
Ráno pak máme sraz s Radkem o půl osmé na letišti a v 9 hod. letíme směr letiště Stansted. Pak si uděláme výlet buď do Londýna nebo do Cambridge, to se ještě musíme domluvit... a v 23:55 hod. nabereme výšku a za 12 hodin jsme v Kuala Lumpur (hl. město Malajsie), bude tam asi 8 hod. večer, ale vy budete teprve obědvat :)
To je plán, tak snad půjde všechno podle něho... jo, a dokonce mám už i místo v letadle :D ráno, když jsem dělali check-in přes net, tak jsme zjistili, že nám změnili sedadla a že Radek sedí v uličce a já nikde.. :D Malajci jsou, jak se zdá, vtipálci :)
Tak se mějte hezky a z KL se zase ozvu.
pa E.
Upravila jsem itinerář cesty (ale stejně tam není všechno) a jak vidíte, nudit se určitě nebudeme... Asi budeme muset něco vynechat, ale to se vyřeší zapochodu.
Už mám sbaleno a musím se pochválit, nevezu nic zbytečnýho a snad jsem ani nic nezapomněla... nic mě už teda nenapadá... ještě přidám svačinku :)
Takže zítra šupky dupky dopoledne do práce, oběd s kolegama, loučení a hurá domů pro batožinu a na vlak do Prahy, kde přespím u Lucy.
Ráno pak máme sraz s Radkem o půl osmé na letišti a v 9 hod. letíme směr letiště Stansted. Pak si uděláme výlet buď do Londýna nebo do Cambridge, to se ještě musíme domluvit... a v 23:55 hod. nabereme výšku a za 12 hodin jsme v Kuala Lumpur (hl. město Malajsie), bude tam asi 8 hod. večer, ale vy budete teprve obědvat :)
To je plán, tak snad půjde všechno podle něho... jo, a dokonce mám už i místo v letadle :D ráno, když jsem dělali check-in přes net, tak jsme zjistili, že nám změnili sedadla a že Radek sedí v uličce a já nikde.. :D Malajci jsou, jak se zdá, vtipálci :)
Tak se mějte hezky a z KL se zase ozvu.
pa E.
7. září 2010
copak nás asi čeká
Dneska v noci se sopka zase ozvala, už jsem z toho dost nervózní a nejspíš fakt změníme plány...
tak držte palce :)
Tanah Karo (Indonésie) - Do výšky 5000 metrů vychrlila dnes indonéská sopka Sinabung sloup popela. Podle agentury AP jde o nejmohutnější erupci tohoto vulkánu od chvíle, kdy po čtyřech staletích začala znovu soptit.
Sílu erupce pocítili obyvatelé až ve vzdálenosti osmi kilometrů od sopky. Hora se při výbuchu otřásala asi tři minuty, uvedla místní obyvatelka.
Sopka ležící v provincii Severní Sumatra se probudila k životu minulý týden poprvé od roku 1600. Indonéské vulkanology její erupce překvapila, ačkoliv v ní stoupalo magma, půda na svazích se lehce začala zvedat a o nastávající seismické činnosti svědčila i další znamení. Její aktivita se postupně lehce zvyšuje. V pátek bylo zaznamenáno otřesů kolem pěti desítek, ve 24 hodinách před dnešní erupcí už jich bylo přes 80.
Panují obavy, že dosavadní aktivita vulkánu je jen předzvěstí mnohem ničivější erupce, která by mohla nastat v nejbližších týdnech či měsících. Nevylučují ani to, že sopka znovu usne.
tak držte palce :)
3. září 2010
Vendy a Jack Nathan
Ve středu 1. 9. jsem se potkala s Anetkou a s Vendy a oslavily jsme jejich úspěšně složenou zkoušku z anatomie :) hurááá hurááá hurááá
...a bylo by to proti přírodě, kdybych se od Vendy nesnažila získat, co nejvíc informací o Indonésii, protože se odtama nedávno vrátila. Byla nadšená, a to mě uklidnilo :) některý informace (např. o jejich ztroskotání) ale radši rychle zapomínám :)
Vendy mi dala číslo a mail na pána, Jacka Nathana, který bydlí přímo u té sopky, která vybuchla, a prý je to tam úplně v klidu a můžeme tam jet. Ještě před odjezdem se ho určitě zeptám na aktuální info. Takže máme první konkakt! Je dobrý mít Jacka Nathana :) děkuju Vendy :)
...a bylo by to proti přírodě, kdybych se od Vendy nesnažila získat, co nejvíc informací o Indonésii, protože se odtama nedávno vrátila. Byla nadšená, a to mě uklidnilo :) některý informace (např. o jejich ztroskotání) ale radši rychle zapomínám :)
Vendy mi dala číslo a mail na pána, Jacka Nathana, který bydlí přímo u té sopky, která vybuchla, a prý je to tam úplně v klidu a můžeme tam jet. Ještě před odjezdem se ho určitě zeptám na aktuální info. Takže máme první konkakt! Je dobrý mít Jacka Nathana :) děkuju Vendy :)
30. srpna 2010
Katla je hodná, zato Sinabung se čertí...
Tak už se nám to blíží a jak asi víte ze zpráv... po 400 letech se probudila sopka Sinabung na Sumatře (nedaleko Medanu) a nikdo neví, co čekat... a nám taky nezbývá než čekat, jak se to vyvrbí :) Měli jsme tam cestu, ale budeme to muset objet...
Jakarta - Indonéská sopka Sinabung na ostrově Sumatra vychrlila v noci na dnešek opět sloup popela, který dosahoval výšky až 2000 metrů. Z okolí vulkánu pokračovala evakuace místních obyvatel. Z původních více než 9000 lidí bylo donuceno vyhledat nouzové ubytování na 16 shromažďovacích místech už 21.000 osob.Vulkán vysoký 2460 metrů se po více než čtyřsetleté pauze probudil opět v pátek. První erupce nastala v neděli, kdy se vytvořil sloup popela a jedovatých plynů vysoký 1500 metrů. Okolí sopky, zejména pole se zrající úrodou, pokryl sopečný popel, oblast zavalil hustý dým a řada lidí měla dýchací potíže.
"Problém je, že nevíme, co máme čekat," řekl agentuře AP indonéský vulkanolog Surono. "Nevíme, co způsobilo výbuch, jak dlouho to bude pokračovat a zda bychom měli očekávat pyroklastické proudy," podotkl. Jde o směs žhavých sopečných plynů, úlomků magmatu a sopečného popela, které zavalí okolí a ničí vše živé. Podobně byly například zničeny Pompeje v roce 79.
zdroj: www.ceskenoviny.cz
6. srpna 2010
Embassy of Indonesia
Protože jsem měla zrovna cestu do Prahy (na výstavu Cartier: The Power of Style), spojila jsem příjemné s užitečným a vydala jsem se se sestřičkou i na Indonéské velvyslanectví... a jako vždy jsem se skvěle připravila a .... ouha...!!! První co mi chybělo byla mapa a přesná adresa velvyslanectví :)) ale my přece máme rády dobrodrůžo a taky rády bloudíme. Jak jsme záhy zjistily, a do té doby se s tím snad nikde nesetkaly, bylo to, že ulice Nad Buďánkami jsou vlastně tři!!! ulice! Už jsme byly skoro u někoho doma a nějak se nám nezdálo, že by to mělo být velvyslanectví :D a pak jsem si všimla, že jsem na ulici Nad Buďánkami I a že existují ještě i ulice Nad Buďánkami II a Nad Buďánkami III - no není to vtipné :)) ale kdo hledá, najde! Budova ambasády je krásná a zdobí ji i krásné indonéské sochy... ve chvíli, kdy nám neviditelná síla otevřela bránu, jsem si připadala jako v Indonésii :))
Paní Kafková, o které jsem četla v nejednom cestovatelském deníku, mě i tak překvapila - je to fakt rázná ženština :D myslím, že na ni jen tak nezapomenu... :o))
rozhovor:
ona: vy to máte ve složce?!!
já: no.... (co, už jsem nestihla říct: abych to měla všechno pohromadě...)
ona: co ta složka?
ona: můžete dát pryč tu složku?!!
já: (jasně, to je takovej problém?)
ona: co fotka?!
ona: co fotka?!
já: já jsem se chtěla nejdřív.... (zeptat)
ona: nemáte fotku!!!
ona: nemáte fotku!!!
...jestli to je.... (všechno správně)
musíte si tam nalepit fotku!?
já mám ale jenom jednu
nalepte to tam!!!
... :D skoro jsem se bála, že proskočí tím neprůstřelným sklem a zbije mě... ale všechno dobře dopadlo a v úterý (poštou vám to rozhodně nepošlu!!!!) mi to může někdo vyzvednout ;-)
8. července 2010
jak bylo v Alpách
Tento výlet začal docela napínavě... ve tři ráno jsme s Michalem vyjeli z Olomouce a kolem páté jsme v Humpolci čekali na naši pražskou polovinu - Bohouška a Pooleeho... a během čekání jsme zjistili, že jednotlivý části střešního držáku na kola do sebe nezapadají, jak by měly... :D vyřešení tohodle zásadního problému trvalo skoro dvě hodiny, ale povedlo se, jsou to přeci jenom páni inženýři :D a potom už jsme opatrně vyrazili směr Rakousko a modlili se, aby nám nesletěly kola ze střechy... naštěstí všechno dobře dopadlo a do Ramsau am Dachstein jsme dorazili komplet :) a připojili se k druhé skupině, které si do Alp vyjela na celej týden.
Ramsau am DachsteinV sobotu jsme ještě stihli procházku do města a ke skokanským můstkům a v noci už začaly přeháňky a bouřky, ale to nás neodradilo a i tak jsme ráno vyrazili do hor... zmokli jsme asi 10krát, ale to k tomu prostě patří a má to dokonce i svoje výhody... mokro a vlhko vylákalo mloky z úkrytů a tak jsme jich potkali snad třicet :) jsou to malý potvůrky s nejvtipnější obrannou pozicí :)
Večer začalo lít jako z konve... pršelo v noci, pršelo ráno, pršelo dopoledne... podívali jsme se do Schladmingu a na předpověď a nakonec jsme se rozhodli jet domů o den dřív. Ale i tak jsem ráda za to, že jsem mohla na chvilinku změnit prostředí... protože, jak víte, z Olmika se nevyhrabu dřív než v září... :)
30. června 2010
neco dospod
Čím dál častěji myslím na to, co všechno si s sebou povezu, jaké peripetie mě tam můžou potkat a kolik toho tak asi unesu v tom vlhku a vedru... tak na koho jinýho se obrátit než na zkušeného cestovatele Radka, se kterým tam jedu? a jeho rada zní:
neco dospod neco nahoru a neco navrch kdyby nebylo nejlip :)
no, jo, panečku a je po problému :D nad čím já tak dlouho přemýšlela :D
20. června 2010
NYC zdraví
Přišel mi krásnej pohled z New Yorku a taky dárečky jsem dostala... a první dolar... a... už abych taky byla na cestách a posílala pohledy :)
7. června 2010
zarděnky, husté lijáky a 12 mrtvých dětí
Banda Aceh v provincii Aceh... no, tak tam poletíme přímo z KL... hned na začátku cesty... je to tzv. zero kilometr Indonésie a číst zprávy z téhle oblasti stojí za to :) V prosinci roku 2004 tady umřelo 150 000 lidí následkem tsunami, a pokud čtu o nějakém neštěstí v Indonésii - je to v provincii Aceh...
Ještě sem musím přidat varování Ministerstva zahraničních věcí :)
Ano, mají tam tradiční obřady zažehnání katastrof, a moc velkej efekt, zdá se, nemají, proto je moje heslo - rychle pryč :)) Pokud přežiju Aceh, tak už přežiju všechno :))
Banda Aceh (Indonésie) - Dvanáct dětí zahynulo v neděli na indonéském ostrově Sumatra, když se s nimi zřítil visutý most. Informovaly o tom dnes agentury AP a AFP s odvoláním na místní úřady.
Děti z mostu přihlížely tradičním obřadu zažehnání katastrof poté, co se v regionu objevilo několik případů zarděnek. Důvodem tragédie byla zřejmě vysoká voda, kterou v oblasti způsobily v posledních dnech husté lijáky.
Ještě sem musím přidat varování Ministerstva zahraničních věcí :)
Situace v oblasti Acehu na severu Sumatry není stále zcela stabilní. V roce 2005 zahájila indonéská vláda a separatistické hnutí GAM mírový proces, který vedl k ukončení vojenských operací a přiznání rozsáhlé autonomie této provincii. I přesto je třeba věnovat pozornost otázce osobní bezpečnosti a informovat se o aktuálních bezpečnostních rizicích v případě cest do Acehu.
Ano, mají tam tradiční obřady zažehnání katastrof, a moc velkej efekt, zdá se, nemají, proto je moje heslo - rychle pryč :)) Pokud přežiju Aceh, tak už přežiju všechno :))
28. května 2010
oj
My o vlku... a dneska další článek na idnes
O stavu Katly se spekuluje dlouho. Podle expertů z londýnské univerzity je z analýz seizmické činnosti v okolí sopky z poslední dekády patrné, že se na západní straně vulkánu hromadí magma. Podle výzkumníků je sopka nedlouho před erupcí, i když jí podle nich budou předcházet půdní otřesy, které zatím zaznamenány nebyly.Budu to dál sledovat a informovat... ;-)
Před hrozící erupcí Katly varoval i islandský prezident Ólafur Grímsson. Uvedl, že by evropské vlády a letecké společnosti měly připravit nouzový plán v případě, že propukne.
27. května 2010
3 měsíce a 18 dní...
Tak, a je to... blog je na světě! :)
Možná se to může zdát brzo na sdílení dojmů a zážitků... ale už samotné těšení a plánování a přípravy a zjišťovaní informací a detailů ve mně vyvolává tolik dojmů, že se musím podělit :))
Sedím v Olomouci v kanceláři a za oknem prší - zase... čtu si článek o tom, jak erupce sopky Eyjafjallajökull na Islandu ovlivňuje počasí v Evropě (a asi je ten správný čas investovat do kvalitního deštníku)... navíc nejde zapomenout na to, jakej způsobila chaos v letecké dopravě a doprovodné články o její mnohem větší "zlé sestře" Katle stojí taky za zmínku... pravděpodobnost, že si taky v dohledné době zasoptí je 70 %... tak budu doufat, že si to naplánuje tak, abych mohla 14. 9. 2010 odletět a 30. 10. 2010 se zase pěkně vrátit... takže - buď hodná, Katlo!!! :D
Možná se to může zdát brzo na sdílení dojmů a zážitků... ale už samotné těšení a plánování a přípravy a zjišťovaní informací a detailů ve mně vyvolává tolik dojmů, že se musím podělit :))
Sedím v Olomouci v kanceláři a za oknem prší - zase... čtu si článek o tom, jak erupce sopky Eyjafjallajökull na Islandu ovlivňuje počasí v Evropě (a asi je ten správný čas investovat do kvalitního deštníku)... navíc nejde zapomenout na to, jakej způsobila chaos v letecké dopravě a doprovodné články o její mnohem větší "zlé sestře" Katle stojí taky za zmínku... pravděpodobnost, že si taky v dohledné době zasoptí je 70 %... tak budu doufat, že si to naplánuje tak, abych mohla 14. 9. 2010 odletět a 30. 10. 2010 se zase pěkně vrátit... takže - buď hodná, Katlo!!! :D
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
